Tipy k obkládání aneb co si pohlídat

Obkládat nemusíte umět, ale můžete si následující věci pohlídat u vašeho obkladače.

• Před započetím práce je třeba mít nářezový plán obložení stěn.

• Obklady v rozích místnosti by se neměly v rohu druhé stěny natvrdo dotýkat (Stěny pracují a obklad by mohl prasknout. Zvláště pokud na obklady svítí slunce).

• Svislé spáry v rozích je bezpodmínečně nutné spárovat silikonem (ve stejné barvě jako spárovačka). Právě kvůli dilatacím.
  Zaspárovat rohy a spáru u země cementovou spárovačkou je chyba. Argument, že ke spárovačce není stejná barva silikonu neobstojí. Např. Mapei ke každé cementové spárovačce má stejnobarevný silikon a dokonce i spárovací pryskyřici. V desítkách odstínů.

Silikon je myšlen na spárování klasických keramických obkladů. Třeba na spárování přírodního kamene jsou speciální spárovačky i silikony.

• Vodorovné spáry u podlahy se taktéž dělají silikonem, většinou ve ve stejné barvě jako spáry podlahy.
• Na spárování podlah je vhodná pryskyřice. Nezešedne jako klasická spárovačka, kde z každé barvy (je to vidět hlavně na světlých odstínech) je ve výsledku časem tmavě šedá.

• Výšku předsazené stěny k WC je třeba uzpůsobit k výšce obkladů a výšce konstrukce pro WC (viz obrázek). Slouží jako příklad. Ve sklutečnosti se  výška předsazené stěny bude pohybovat od 100 do 120 cm (v případě osazení na kovovou konstrukci Geberitu bude dána spíše výškou vybrané konstrukce).
  

• O výšce předsazené stěny je třeba uvažovat již při vyzdívání nebo montáži sádrokartónů.
  Na příkladě je vidět, že při 100 cm výšce by bylo třeba sádrokartóny rozmontovat a o 10 cm výšku snížit. Úzký proužek nahoře či spíše dole by určitě nikdo nechtěl. Druhá možnost je naopak o jeden obklad (30 cm) výšku zvýšit.

• Přesné umístění odpadů a vody např. u WC a umyvadla případně dokorigovat dle velikosti obkladů a nářezového plánu. Svislá spára případně střed obkladu by měl probíhat středem umyvadla i WC.

• Roh pro sprchový kout (např. čtvrtkruh) musí být přesně svislý a pravoúhlý. Třeba to zkontrolovat při vyzdívání či suché výstavbě a hlavně při obkládání. Setkal jsem se s případem, kdy neschopný obkladač udělal roh křivě. Na námitky, že žádný pravoúhlý sprchový kout tam nebude pasovat odpověděl, že není problém udělat sprcháč na míru. Nechal si zaplatit a odešel.
  Zákazník tak měl dvě možnosti. Připlatit si několik desítek tisíc navíc za výrobu sprchového koutu na míru nebo osekat obklady a pozvat si někoho jiného. Pak už se mu ovšem úspora pár tisíc na práci obkladače nezdála taková výhra jako na začátku.

• Obklady musí být především nalepeny svisle okolo otvorů pro dveře. A také přes šířku dveří musí být stěna v rovině. Větší nerovnosti budou znamenat díru mezi futrama dveří a stěnou, jež je nutné zasilikonovat.

•  Hrana nesmí být oprýsklá. Je na to nutná dobrá řezačka a ostrý kotouč. Jakmile se kotouč ztupí, je nutné ho vyměnit a nešetřit. Třeba tady se vám může vymstít hledání obkladače podle nejnižší ceny. Takový určitě nepoběží koupit nový kotouč za 5 000 Kč jen proto, že chcete mít neoštípaný řez kamenického rohu.

• Obkládání velkými formáty s malými spárami je proti malým formátům velice obtížné. Obklady jsou běžně prohnuté, délky (či výšky) se klidně u některého kusu o 0,5 mm i 1 mm liší. A o 0,5 mm klidně i u přesných rektifikovaných obkladů za 1000 Kč/m2. Jistě si domyslíte, jak by dopadlo, kdybyste obklady položili na 1 mm spáru bez jakékoliv individuální korekce. Už u druhého obkladu byste měli spáru o 50% tlustší či slabší než předpokládáte. Rozdíl 50% je samozřejmě vidět. A když vedle toho položíte další obklad … a za to ještě další…

Tohle je u velkých formátů alchymie a znamená to často i sundání již obloženého, výměna za jiné kusy, přetáčení obkladů atd.

A pak ještě musíte současně zkorigovat při pokládce průhyb obkladů, abyste neměli proti sobě vystouplé růžky nebo celé hrany. To je skrytý důvod, proč spousta obkladačů velké formáty neumí dobře udělat a ani se to nikdy nenaučí.

•  Stěna, na kterou bude pokládána malá mozaika musí být před obkládáním bezvadně rovná.

Stěna, která se bude o stropu v rohu o 2 cm proti podlaze rozbíhat by znamenala, že z 2,5 cm kostičky u podlahy zůstane u stropu jen 0,5 cm, což bude působit otřesně. Navíc obkladač bude muset všechny kostičky pracně řezat. Na větších formátech bychom si toho přitom nemuseli všimnout.

Vyplatí se proto kontrolovat stěnu při stavbě, případně to nechat zedníky opravit, aby to nemusel obkladač před lepením obkladů vyrovnávat drahým lepidlem. Představa, že to lze vyrovnat tak, že při lepení obkladů se tam dá třeba o 1 cm více lepidla je mylná.

Třeba kostičky mozaiky by v místě 0,5 cm lepidla byly (po vytvrdnutí) do lepidla  jinak vnořené, než v místě 1,5 cm tlustého lepidla a mozaika by byla hrbolatá.

Lepidlo totiž po zaschnutí natáhne kostičky mozaiky do sebe různě – podle tloušťky lepidla.

Přeji vám šťastnou ruku při výběru obkladače.